Making of - Whiskey product photo

Úvod

Kdo mě zná a už se mnou někdy fotil, tak ví, že mám ve zvyku u toho přemýšlet nahlas a "povídat si s bleškami“.
Už dlouho jsem si říkal, že by bylo zajímavé některé myšlenky, které mě u toho napadají sepsat a podělit se o to, jak vlastně takové focení vypadá, z čeho se skládá, jak dlouho může trvat a jaké problémy ho provází. Na druhou stranu o čem vlastně mluvit? Navíc jsem nevěděl, jestli by to vůbec někoho zajímalo, ale po uveřejnění jedné fotografie se ukázalo, že mělo. I kdyby si to mělo přečíst jenom pár lidí. Rozhodně nechci tvrdit, že to co píšu níže plátí v 100% případů, nebo že by to byl dokonalý případ.
Zabíhat do detailů a odborností by asi zabralo spíš na knihu než na článek a v dnešní době už asi většina lidí má cca představu co technicky vzato je potřeba ("No neříkej, foťák a blesky). Spíše by se mělo jednat o takového průvodce skrz jedno focení od úplného začátku do konce u kterého jsem se snažil vyzdvihnout věci, které by člověka normálně nenapadli. I Pokud to jenom trochu pude, bude se snažit zabíhat co nejméně to detailů a do "odborností“. . Stejně tak nemám v plánu tu vysvětlovat jak svítit, nebo co za druhy postprodukce použít. Na to si nechám jiný článek. 😉Každý člověk to bude dělat trochu jinak a nejspíš platí: kolik lidí, tolik způsobů.

Březen 2020, v česku všude s rouškou, veškeré sportovní události zrušeny a možnost jakékoli venkovní činnosti téměř nulová. Na druhou stranu konečně možnost sáhnout do "kartotéky" a vytáhnout nějaké staré nápady, na které do teď nebyl čas. Bez možnosti vycházení se to smrskává v podstatě téměř jen na produktová focení (still life).
Nápady byli 3.

1. Pohrát si trochu s barvama a vodou. Najít nějakou barevnou tekutinu a použít barevné gely na blesky


2. Přefotit můj starý pokus o klasickou produktovku, lahev se sklenicí, černé pozadí...


3. Přefotit jednu z mých nejstarších a nejoblíbenějších fotek a to sklenici od Absolut vodky s cákanci vody (v plánu).

Příprava na focení

► Nápad
► Ukázky a inspirace
► Rozvržení

► Jako první věc, kterou je potřeba vyřešit je určitě nápad. Možná to zní naprosto debilně a jako nejjasnější věc na světě, ale je to tak. Ano v tomhle případě už vím, co chci fotit, avšak jediné co to mění, je doba kdy jsem tento nápad dostal. Vezměme to ale z druhé strany...co kdybych to dostal jako zakázku a s nápadem musel přijít až teď ?? 🤔
►Nejlepší varianta je zajít si někam pro inspiraci. Knížka, film, Google, youtube, cokoliv vás napadne. Co se produktové fotografie týče, tak mám pá oblíbených fotografů...hlavně jednoho Karl Taylor . Úžasný fotograf s vlastním youtube kanálem, kde výborně vysvětluje a předává tuny zkušeností.

před 5 lety jsem narazil na několik jeho tutoriálů, kde vysvětloval svícení některých svých fotografií. Samozřejmě se jedná o fotografie od někoho kdo nade mnou má skoro 40 let zkušeností náskok a jiné možnosti co do vybavení, tak doplňků, ale jako inspirace naprosto ideální. Na první pohled velmi jednoduchá fotografie, ale při bližším pohledu už tolik ne.
Další nápad přišel po další cca hodině prohlížení. Podobně svícená fotografie, tentokrát ale v barevnějším provedení. Takže jsem věděl, co chci fotit, díky youtubu (Video) jsem měl i hrubou představu jak a bylo na čase dát si to trochu dohromady a zjistit co všechno tedy budu potřebovat.

► Způsobů jak toho dosáhnout je určitě hodně. Osobně dávám přednost tomu si zhruba nakreslit, jak chci fotit a díky tomu si ujasnit co vím a co ne.
Samozřejmě mi to neřekne úplně všechno, ale dá mi to možnost uvědomit si nejdůležitější věci...kolik prostoru budu potřebovat, kolik cca světel (což se může změnit v průběhu focení, ale nahrubo zatím stačí), jaké příslušenství ke světlům, jaké odrazky a jaké pomůcky. Většinu věcí asi nemusím zdlouhavě a detailně vysvětlovat. Prostor = místnost a rozložení blesků. Světla = blesky, pomůcky ke světlům = stativy, rádio, softboxy... a posledních dvou bodu (pomůcky a odrazky) bych se ale rád zastavil. Jsou to v podstatě dva body, které se překrývají, ale nekopírují.
Odrazky pomáhají tam, kam se světlo nedostane a můžou mít všelijaké velikosti, od malého čtverečku až klidně po velikost A2. A co může jako odrazka sloužit ? Jakýkoliv výstřižek z papíru, stará stříbrná tabulka z krabice…. Cokoliv světlého a tady právě se kryjí s pomůckami. Do těch spadá v podstatě všechno, co doma najdete, staré desky kartonu na zaclonění světel, odstřižky papíru, klipsy do dílny, v mém případě i obaly od Pringles. Bude to znít asi divně, ale právě tyhle věci dokáží udělat obrovský rozdíl ("rozsvícení" whisky → viz video) protože s nimi lze dotáhnout i detaily na které jsou velké blesky krátké.
Poté už je na čase připravit prostory a začít stavět.

Trouble shooting

Zkoušení, hledání správného světla, vychytávání...pro tuhle část focení by se dala najít spousta názvů, osobně si myslím, že nejvíc ze všeho jej vystihuje anglický výraz "trouble shooting".
Ironicky vzato se jedná o část, která je z celého focení většinou nejzdlouhavější a nejtěžší a přitom se toho o ní dá říct jen velmi, velmi málo. V podstatě se totiž skládá z opakování toho samého furt dokola:" světlo kousíček doleva, ještě kousíček, ještě kousíček. Trochu silnější, ještě trochu..." a tak pořád a pořád a pořád dokola, dokud všechno není dokonale na svém místě.
► Pojí se s ní ale taky další problematika, která by normálně člověka nenapadla a to nedostatek prostoru. Pár blesků, stůl, softboxy a najednou pracujete na prostoru pěti metrů čtverečních a nemáte se kam hnout. Všude leží kabely a překáží buď nohy od stolu, nebo od stativů. V takovém prostoru není úplně lehké si něco nevypojit, nerozpojit, nebo omylem neposunout. Takže pokud někdy uvidíte fotografa a budete si říkat "proč má tak obrovský ateliér, když z něj používá jen 4 metry", je to většinou kvůli manipulačnímu prostoru a jistotě, že si do ničeho nekopnete (světelně to má také svůj význam, ale o tom někdy jindy).
Uznávám, že ve videu na konci zabírá jen nicotnou část oproti reálu, ale nikdo by asi nevydržel koukat 15 minut (a to i při 15x zrychlení) jak jen běhám od počítače k bleskům pořád dokola.

Provedení

►Úklid
►Clean Plate
► Fotka

Po vychytání veškerých much je konečně čas všechno naostro nafotit. Nejkrizovější okamžik, protože pokud se něco po*#&© tak v nejlepším případě se všechno zdrží, v nejhorším případě to zkazí úplně všechno. Hodiny práce v tahu a může se začít znovu od nuly. Stejně tak to je jediné místo kdy si můžete ulehčit práci v postprodukci několika detaily.

►Prach na fotkách určitě není nic co by tam člověk chtěl, snažit se ho utírat i během zkoušení je, ale naprosto zbytečné. V každém (normálním) prostoru je nějaký prach a jen co jej uklidíte, začne zase padat další a i tyhle smítka jsou na fotce nakonec vidět. Proto je důležité všechno pořádně uklidit těsně před hlavní fotkou, utřít všechny lesklé a průsvitné části, pořádně narovnat štítky a co nejdříve po tom udělat finální fotku. Stejný problém nastává například u práce s vodou. Máte na to většinou jen jeden pokus, protože při druhém už je všechno mokré a jediná možnost je utřít co jde a u ostatního počkat než uschne.

►Hned po tom co je vše utřené je ideální možnost udělat si "clean plate", v podstatě se jedná o fotku prostoru, okolí a pozadí bez hlavního objektu (v tomto případě čistý stůl a pozadí). Není to nutnost a asi to nedělá každý, ale vzhledem k tomu, že jsem velký kamarád s Photoshopem a znám se, tak tuhle část nevynechávám. Hlavní výhoda je ta, že v případě, že se mi na hlavní fotce něco nelíbí, jsem schopen to rychle nahradit a přitom zachovám stejné světlo a změna není ve finální verzi fotky poznat. V tomto případě mi to ušetřilo hromadu práce s čištěním pozadí a stolu.
►A konečně je čas na to hlavní. Co k tomu říct? Blesky jsou zkontrolovány, clean plate připraven, všechno vyčištěné a nastavené. Zmáčknout spoušť a tadá s focením hotov a zabralo to jen cca 5 hodin. 📷 👌

Postprodukce

O úpravách a Photoshopu bych byl schopen mluvit další hodiny. Pro mne možná ještě oblíbenější část, než focení samotné...ale upřímně jedno bez druhého by mne asi nebavilo. Co o tom říct aniž bych zabíhal do detailů?? Asi jen ve zkratce o co jde a vše ostatní je poměrně hezky vidět ve videu.😉

► Výběr
► RAW
► Úpravy

► I přesto, že konečná fotografie, kterou budu upravovat je jen jedna, je potřeba vzít všechny pořízené fotografie a roztřídit si je. Asi nejjednodušší je použít, nějaký software k tomu určený, někdo používá Zoner, někdo Adobe Bridge, Někdo Lightroom (já). Označit si co bude použito na pozadí, co na opravení nějakých chyb atd. v mnohém to potom zjednoduší práci, jelikož není potřeba nic hledat.
► Zpracování z "rawu". Pro toho kdo se fotografii věnuje je asi základ tento formát znát. Pro toho kdo ne, tak je asi nejjednodušší si to představit jako negativ filmu, dává možnost ještě upravit nějaké problémy se světlem, kontrastem, barvami. Po vyvolání vznikne "pozitiv" → jpg,png.....

►Po rozvržení, přichází na řadu maskování. Kdo neví, o co jde, tak "maska" mi umožňuje pracovat s částmi fotky bez toho, abych fotku poškodil, nebo zasáhl někam jinam, než chci. I když je to dost otravné je určitě dobré masky udělat co nejkvalitnější a nejpřesnější. Čím přesnější bude na začátku, tím méně se mi budou nabalovat chyby v budoucnu.
Díky masce můžu na hrubo sloučit dohromady několik fotografií, které jsem nemohl vyfotit jako jednu.

►V tuto chvíli přichází na řadu clean plate. Díky němu totiž nemusím řešit stůl ani pozadí, protože mám fotku kdy je oboje naprosto čisté.
►Nakonec přijdou globální úpravy... prostě věci, které ovlivní celou fotografii.
Uznávám, že nápad se světle modrým gradientem, mi přišel na mysl, až když jsem fotku zpracovával a nebyl v plánu od začátku. Přesněji řečeno mě napadlo gradient zbarvit a ještě jsem ani neměl v plánu modrou barvu. Proč tedy modrou ??
Pokud si s nějakou barvou nevím rady, ať už se jedná o pozadí, nebo světlo, pomáhám si barevným kruhem (barevné spektrum vyjádřené pomocí kruhu). Photoshop na to má nádherný nástroj, ten nejen, že umožní náhled koláče, ale pomůže vám najít i různé druhy barev podle barevných pravidel (doplňkové, vedlejší, kontrastní). Naberu si barvu, a jelikož vím, že pozadí chci rozlišit od lahve vyberu kontrastní (protilehlé) barvy a photoshop mi nabídne odstíny odpovídající mnou vybrané barvě. Není vyloženě těžké si zapamatovat, jaké základní barvy jdou proti sobě, ale tato funkce to mnohem zpřesní a technicky vzato i zjednoduší, protože danou barvu nemusím v programu vybírat.
už nezbývá, než jen doladit, aby okraje fotografie byli opravdu černé, lehce doostřit co je potřeba.
►Naposledy zkontrolovat ...A HOTOVO.
A teď sestříhat video (↦ nachází se za závěrem ↤ ) a připravit si podklady pro článek, který zrovna čtete 😉😀)